Asi tak nějak

Noha míjela nohu, na čele krůpěje potu, tělem mi proudila zvláštní energie a na tváři se vykouzlil úsměv… to pak zatoužíte, aby se daný okamžik proměnil ve věčnost, běžecká nirvána chcete-li. Proto když se mě někdo zeptá proč a kam běhám, odpovídám, že běhám do jiného světa, vyšší sféry bytí, abych skrze katarzi dosáhla hédoné  

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------