Běhání se psem – canicross
Po mém boku se už pár běžců vystřídalo, stálých i
příležitostných. V drtivé většině ( krom Honzíka = výjimka potvrzuje
pravidlo ) buď oni zničili mě nebo já je. Zkrátka nejraději běhám sama,
vlastním tempem soustředěna a užívajíce si klid cesty. Nakonec jsem však objevila téměř ideálního, tichého
společníka - Enyu ( sorry Honzí :-D ). Mezi
námi jsme docela vtipná dvojka: obě dvě jsme neustále zmatlané a máme panickou
hrůzu z ostatních psů ( ano i pes může mít panickou hrůzu z jiných psů, ale o
tom později ). Už si ani nevzpomínám, čí že to byl vlastně nápad začít běhat se
psem, zda můj nebo některého člena mojí rodiny. Na začátku sice
Enye chvíli trvalo než pochopila, co po ní chci... že skutečně nejsme na procházce a nebudeme
značkovat každý patník a očuchávat kdejaký strom. Ale poměrně rychle jsme se
sehrály a naučily se respektovat jedna druhou.
Jak vypadá canicross v našem podání? Při plánování
našich tras musím brát v úvahu, že víc jak dvanáct kilometrů moje
společnice odmítá běžet, dále pak je třeba, aby cestou byla možnost svlažit
jazyk a pořádně se vyráchat. Pak už jen připnu vodítko kolem pasu a vyrážíme do
přírody.
Slasti a strasti naší dvojice
- čas od času se nedobrovolně vykoupu společně
s hafanem
- pokud nám zkříží cestu jiné psí plemeno, bez ohledu na velikost
a potenciální nebezpečnost
daného psiska, Enya stáhne ocas a zaujme nehybnou pozici mrtvého brouka do doby, než trhač
opustí naše zorné pole
daného psiska, Enya stáhne ocas a zaujme nehybnou pozici mrtvého brouka do doby, než trhač
opustí naše zorné pole
- občas naše putování skončí nějakou modřinou
- pokud mě cestou přepadne chuť na větší kilometráž, tak mám
smůlu
- povinná pauza
+ cítím se bezpečněji
+ mám o důvod navíc jít „vyvenčit“ sebe samu
+ řídím společné tempo
+ je báječné vidět, že se obě bavíme
+ odměna
v podobě radostného psího pohledu a bezmezně oddané lásky je
k zkrátka nezaplacení
Zvažovala jsem zkusit canicross závod ( v případě
debaklu bych to měla alespoň na koho schodit :-D )… ale vzhledem k našemu
vztahu k ostatním psům, bychom buď musely zaujmout pozici na špici nebo
bychom suverénně uzavíraly výsledkovou listinu ( což je asi pravděpodobnější ). Tudíž
ještě nějakou tu chvíli zůstaneme u prohánění místních veverek, koupání
se v kalužích a bosého pobíhání po loukách a lesích.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat