neděle 6. května 2012


Běhání se psem – canicross

Po mém boku se už pár běžců vystřídalo, stálých i příležitostných. V drtivé většině ( krom Honzíka = výjimka potvrzuje pravidlo ) buď oni zničili mě nebo já je. Zkrátka nejraději běhám sama, vlastním tempem soustředěna a užívajíce si klid cesty. Nakonec jsem však objevila téměř ideálního, tichého společníka - Enyu ( sorry Honzí :-D ). Mezi námi jsme docela vtipná dvojka: obě dvě jsme neustále zmatlané a máme panickou hrůzu z ostatních psů ( ano i pes může mít panickou hrůzu z jiných psů, ale o tom později ). Už si ani nevzpomínám, čí že to byl vlastně nápad začít běhat se psem, zda můj nebo některého člena mojí rodiny. Na začátku sice Enye chvíli trvalo než pochopila, co po ní chci... že skutečně nejsme na procházce a nebudeme značkovat každý patník a očuchávat kdejaký strom. Ale poměrně rychle jsme se sehrály a naučily se respektovat jedna druhou.
Jak vypadá canicross v našem podání? Při plánování našich tras musím brát v úvahu, že víc jak dvanáct kilometrů moje společnice odmítá běžet, dále pak je třeba, aby cestou byla možnost svlažit jazyk a pořádně se vyráchat. Pak už jen připnu vodítko kolem pasu a vyrážíme do přírody.

Slasti a strasti naší dvojice 

- čas od času se nedobrovolně vykoupu společně s hafanem
- pokud nám zkříží cestu jiné psí plemeno, bez ohledu na velikost a potenciální nebezpečnost
  daného psiska, Enya stáhne ocas a zaujme nehybnou pozici mrtvého brouka do doby, než trhač
  opustí naše zorné pole
- občas naše putování skončí nějakou modřinou   
- pokud mě cestou přepadne chuť na větší kilometráž, tak mám smůlu
- povinná pauza

+ cítím se bezpečněji
+ mám o důvod navíc jít „vyvenčit“ sebe samu
+ řídím společné tempo
+ je báječné vidět, že se obě bavíme
+ odměna  v podobě radostného psího pohledu a bezmezně oddané lásky je k zkrátka nezaplacení

Zvažovala jsem zkusit canicross závod ( v případě debaklu bych to měla alespoň na koho schodit :-D )… ale vzhledem k našemu vztahu k ostatním psům, bychom buď musely zaujmout pozici na špici nebo bychom suverénně uzavíraly výsledkovou listinu ( což je asi pravděpodobnější ). Tudíž ještě nějakou tu chvíli zůstaneme u prohánění místních veverek, koupání se v kalužích a bosého pobíhání po loukách a lesích.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Žádné komentáře: